naive Česky
Naive
Definice: Slovo “naive” označuje osobu, která je nevědomá, důvěřivá, nebo prostá zkušeností a rozumného pohledu na svět. Takový jedinec může být snadno oklamán nebo uveden v omyl, protože postrádá kritickou analýzu nebo nedokáže rozpoznat rizika a nebezpečí v situacích.
Použití: Slovo “naive” se často používá k popisu lidí, kteří bezprostředně věří ostatním, aniž by je zpochybňovali. Může se také používat v kontextu umění nebo literatury, kde “naivní” styl znamená jednoduchý a bezprostřední, často doplněný o dětskou čistotu a upřímnost.
Etymologie: Slovo “naive” pochází z francouzštiny, kde je to adjektivum (naïf pro muže, naïve pro ženy), a je odvozeno od latinského “nativus”, což znamená “přirozený” nebo “vrozený”. Původně to označovalo někoho, kdo byl nevinný nebo měl přirozené sklony.
Výslovnost: [naɪˈiːv] (aj-ív)
Synonyma:
- Innocent (nevinný)
- Simple (jednoduchý)
- Unsophisticated (neztřeštěný)
- Trusting (důvěřivý)
Antonyma:
- Cynical (cynický)
- Sophisticated (sofistikovaný)
- Skeptical (skeptický)
- Worldly (světský)
Toto slovo má své místo v různých kontextech, včetně psychologie, umění a každodenního jazyka, a jeho negativní konotace se mohou lišit podle situace a použitého tónu.
-
She was naive to believe that everyone had good intentions.
Byla naivní, když věřila, že všichni mají dobré úmysly. -
His naive perspective on life made him vulnerable to deception.
Jeho naivní pohled na život ho činil zranitelným vůči podvodům. -
The naive tourist fell for the scam without questioning it.
Naivní turista naletěl na podvod, aniž by se na to zeptal. -
She often found that her naive trust in people was misplaced.
Často zjistila, že její naivní důvěra v lidi byla mylná. -
The naive assumption that everything would work out led to disappointment.
Naivní předpoklad, že se všechno vyřeší, vedl k zklamání.